..fragment zůstatků..

Z červeného nebe na východní straně
a chcete-li, ze slunce na té západní
odraz podvedl smrt, osvětlil celé pláně
A podváděl i nás / tak v jeho třpyt se propadni…

Však byl to jenom sen! A co to znamená?
Spíme! A snít budeme nejspíš na věky
Bloudící duše bez těl, bez jména
V příchodech, ztrátách, spirálách vesmírem dalekým…

A fragment zůstatků stojí u našich vzpomínek
A stíny zůstávají stále v našich rukách
Tmavé, šedé a truchlící. V barvení pro rozbřesk
Bude to vandrovní den poslední v zelených lukách?

Já vím, co chci! A říkám, co chci říci!
A nikdo nemůže vzít tohle právo pryč!
Má paměť zůstává, v oblacích mrholících
Duha ji odmyká. Ač ráda ztrácí klíč…

Čas v zimě, je jak tichý rubáš sešpendlený
A tep je den, kdy mlha roztrhala závoje
V svém životě si můžem´ vybrat zkázy, změny
A stíny stavět rukama, s krví a bez boje

Však pokud ke světlu se obrátíme bezděky
Spatříme i hořící noci v skvostných plamenech
Pak vandrovní den začal dneškem navěky
Pak prostor nemá hranici. A nemá ani břeh…