Nevěra

Kdysi za dávných časů na ostrově zvaném Algebrian bylo vybudováno město jménem Logáro. V podstatě to bylo obyčejné město, jako každé jiné. Mělo náměstí z kočičích hlav lemované podloubím, kterému vévodila radnice. Kromě ní byly na náměstí domy nejbohatších měšťanů, které se předbíhaly v originální architektuře, vkusu barev a nápaditostí štukových girland a obrazů. Prostě krásné městečko.
Mělo jen několik málo zvláštností. A ty tkvěly v městském zákoníku, který schválili kdysi slovutní konšelé.

§1.
Muž, obyvatel města musí být geniální, co se týče logického myšlení. Podmínkou získání občanství je složení velmi náročné zkoušky, skládající se z logických úloh, které každoročně vymyslí městská rada. Ostatní musí bohužel bydlet v přilehlých městečkách.
Po zrušení maturity z matematiky tam skončila i většina dětí svých nadaných otců, které zkoušku nesložily. To bylo první pravidlo městského zákoníku.
Protože v tomto městě neexistovala kriminalita, týkala se další dvě opatření nevěry. S tou totiž mívají problémy i ti nejslušnější, ti možná nejvíc.
Takže druhé pravidlo znělo takto.

§2.a
Pokud některý muž pomiluje ženu jiného muže, má čestnou povinnost sdělit to všem mužům, kromě podvedeného manžela.
§2.b
Ostatní muži zase mají povinnost jeho sdělení udržet v tajnosti před postiženým manželem, ale jinak to sdělit každému muži, který se ve městě objeví, aby si před dotyčným ohlídal svou partnerku.

Za nevěru byly trestány ženy a to velmi tvrdě, neboť se mělo za to, že zamilovaný muž neodpovídá za své činy.

§3.
Pokud některý muž zjistí, že mu byla žena nevěrná, druhý den ráno přesně v 7,00 ji popraví na náměstí svým mečem.

Tento meč musela svému manželu darovat manželka jako svatební dar se slovy:
„Přijmi ode mne tento meč můj manželi, jako symbol mého slibu věrnosti. Pokud někdy zjistíš, že jsem ti byla nevěrná, prosím, poprav mě tímto mečem hned následující ráno veřejně na náměstí.“
Proto ženy velmi tajily jakoukoli nevěru, neboť jim šlo o život. Přesto se čas od času stávalo, že došlo k nějaké té popravě, když byli dotyční přistiženi in flagranti přímo manželem. Manželky oněch mužů byly totiž povětšinou velmi krásné a temperamentní.

Jednoho dne navštívil město velmi vážený vysoký kněz. Byl pohostinně přijat a podle §2.b informován o nevěrných ženách ve městě od všech mužů, které potkal. Rozhodl se, že jako výraz vděku za skvělé pohostinství městu pomůže od nevěrných žen. Neznal všechny zákony města Logáro a bylo mu líto podvedených manželů o kterých to všichni věděli a jen oni ne. Chtěl, aby se začali více zajímat o své ženy. A tak po tom, co prošel branou z města ven se otočil a na vrata napsal křídou:

„VE MĚSTĚ JE NEJMÉNĚ JEDNA NEVĚRNÁ ŽENA.“

Zpráva o tom se rychlostí blesku rozletěla po celém městě. Jelikož všichni muži ve městě vynikali logickým myšlením, bylo jim hned jasné, co to znamená. První den poté se ráno nic nedělo a nikdo se tomu nedivil. Ani druhý, třetí, čtvrtý, pátý a šestý den poté se ráno nic nedělo.
Sedmý den ráno se na náměstí těsně před sedmou objevila skupinka rozzuřených manželů, kteří přesně v 7,00 bez váhání sťali své nevěrné ženy. Tak bylo spravedlnosti učiněno zadost.

Zbývá asi ještě pár otázek.
1. Kolik žen bylo popraveno a proč právě tolik?
2. Jak přišli zhrzení manželé na to, že jsou podváděni?

A to si, vážený čtenáři necháme napříště. Tímto, coby starosta města Logáro vyhlašuji, že kdo správně odpoví na tyto otázky, stane se občanem našeho města. Prosím, nepište odpověď do komentáře, celá soutěž by musela být zrušena jako neregulérní. Odpovědi přijímám do zítřka 21. října do 22,00 ve vzkazech nebo na mém mailu siorak@seznam.cz . Výsledky vyhlásím později.

A pro vás, vážení čtenáři, kteří nemáte o tohle občanství zájem, a přesto vás ta historka nenudila, napíši pokračování s vysvětlením neradostných úvah těchto počestných občanů, kteří ženy své, ač jistě neradi popravit byli nuceni.