Vzpomínka na Pomerančové pobřeží

Ve stínu palem, zmáčení,
cítím Tvé dlaně na zádech,
z dálky k nám voní koření,
provonělo Tvůj něžný vzdech.

Odlesky mořských vábení
lákají rybky k milování,
schovávají se v kamení,
ploutví se provokují k hraní.

Voní nám láskou pobřeží,
v sobě se začínáme ztrácet,
zbaveni těžkých otěží,
do známých míst se budem vracet.