Berounka

Z pramenů čtyř Berounku spletenou,
jako cop kroutí se plzeňskou krajinou,
vine se údolím, opouští nádraží,
vodákům na lodích peřeje nastraží.

Zelené větve se shlížejí v zrcadle,
než obraz rozbije pár kruhů po pádle,
stíny se houpají, ochladí záda,
pak opět nastane paprsků vláda.

Řeka je mazlivá, obrazy skládá,
vůněmi oplývá, zážitky střádá,
u mlýna v Čivicích přes jez se převalí,
v Liblíně pod mostem chviličku zpomalí.

Plameny z ohýnků lemují břehy,
milenci na loukách trénují lehy,
hladinu postříbří měsíční svit,
pavouk si na ráno zaplétá síť.

Svítání vysype vodáky ze stanů,
slyšet je do dáli pár známých sloganů,
naskládat bagáže, plujeme dál,
kochat se přírodou v úkrytu skal.