Nehledej mě

Nehledej mě, dávno jsem v moři rozpuštěná,
voda je ze mě, na jejích vlnách bílá pěna.

V domově ztracená a znovu jinde narozená,
zbytečná ponožka, po letech v koutě nalezená.

Třepu se ve větvích, větrem ke stromu přilepená,
po deštích rozpitá a v suchých listech zapletená.

Bez kořenů se tíhou k mokré zemí kácím,
ze zbytků lásky poslední dluhy splácím.

Nikdo už nezpívá pár not, které ve mně zbyly,
z poslední svíčky kouří knot, vidím tančit víly...