Reminiscence

WAYWARD:
...srdce neotupí,jen hlava dává divné příkazy

Markéta Hl.:
ale neotupělo, to bys asi nepsal básně

Mbonita:
láska neotupí..
jen se proměňuje..
z vášně a okouzlení
ve vzájemnou úctu a oporu
ST

Aťan:
Navážu na Mbonitu: ...to v tom lepším případě v horším případě bývá domácí zabijačka.

Psavec:
Láska se zklidní, ale neuteče.

Squat_the_world:
pravda, málokdy je láska jako věčné světlo, často je nutno přikládat:)

Zasr. romantik:
Tak jsem chtěl pustit nějaké moudro, a všechno už tu je. Tak alespoň souhlasím, a myslím to upřímě!

Bíša:
To ještě není labutí píseň...

Chancer:
Když už jsme u toho ohně..prý lepší je vyhořet než-li uhasnout...ale dokud plamínek plápolá i když jen malý, máme naději ho zvětšit na pořádný otevřený oheň

carodejka:
Nadherny zacatek , jemne a krasne vyznani citlive a milujici duse. Moc hezky jsi basne napsal, ano pozdeji v nasich srdcich zustanou jen krasne vzpominky, hluboka vazba a ucta.

Churry:
Tak ahoj v Počátkách... „o)

kikis:
Tohle mi není cizí, takže mohu si dovolit „znalecké“ pokývnutí hlavou a říci: Bravurně vyjádřeno, ano, je to tak...

La Suneteto:
vzpomínky nevyblednou...
a srdce, srdce přetéká... a když jsme u toho ohně, zrovna včera jsem do něj a pak do žhavých uhlíků nějakou tu hodinu hluboko do noci koukal... venku, sám se sebou... nebe bylo bez hvězd, jako duše, „dešťový mraky se chystaly ke zpěvu“... ale bylo to nekonečně fajn. Můžu doporučit!

Lady Carmila:
To snad neee.. tvé srdce jiste neni otupele...:-) básenka krasna