v zahradě...
pozemských rozkoší...
» autor: enigman |
rozrušeně
maluju
neuměle
v dokonalým obrazu
retuše
ale moc mi to nejde
protože
Ty ses na mě koukla
povzneseně
moje duše praskla
a vpila se
k Tobě
do plátna...
maluju
neuměle
v dokonalým obrazu
retuše
ale moc mi to nejde
protože
Ty ses na mě koukla
povzneseně
moje duše praskla
a vpila se
k Tobě
do plátna...
» 06.11.2008
» komentářů: 6
» 07.11.2008 - 06:02
Konec konců:
Hodně působivá, myšlenková a pro mne citlivá básenka.
Hodně působivá, myšlenková a pro mne citlivá básenka.
» 07.11.2008 - 07:23
Mbonita:
nejen básní ..i malíř...
nejen básní ..i malíř...
» 07.11.2008 - 07:26
Triffid Kolbe:
Natáhnu hedvábný rám...
Natáhnu hedvábný rám...
» 07.11.2008 - 11:10
střelkyně1:
Tedy ,jaksi,ehm-nechci se pořád opakovat.NÁDHERA.ST atd.
Tedy ,jaksi,ehm-nechci se pořád opakovat.NÁDHERA.ST atd.
» 07.11.2008 - 13:19
Siorak:
Parádní kousek.
Parádní kousek.
» 09.11.2008 - 15:06
spare:
Rozkošná...poslední věta.
Rozkošná...poslední věta.
Předchozí: vězeň číslo 366... | Následující: stokrát...