střípky...
co jsou rádi celkem...i když vcelku nic nevlastní...
» autor: enigman |
sedl jsem si
do hloubky dna
vypuštěného bazénu
civěl do stropu
na spodek podlahy Nebes
s myšlenkou na válec
co jsou vlastně válce dva
jeden uvnitř druhého...
z prstů si vyrábím
na čele kšilt
abych trochu zaclonil
září padajícího slunce
za nímž se něco pohnulo...
čekám upřeně
až se přiblíží ke mně
prochází branou
kdo ví kde se tu vzala
/ta brána/
očistí si lemem
/ta holka/
kostkované košile
žlutá skla oválných brýlí
značky Head a syn
a bez otázky povídá
ahoj
jsem stavitelka fragmentů
a dospěla jsem
k dojmu
že lidé touží mít to nejlepší
ale přitom nakupují v obchodech
kde je vše za 39,-
chtějí si užívat věčně
ale místo vůně domovů
z pálených cihel
co zvoní
usedají na židlích z trubek
a vdechují prach
v hotelech jedné noci...
víš to bude asi tím
že před sebou vidí věci
i když tam nic není
oni je ale stejně vidí
prostě vidiny
aniž by tušili
že mají v mysli
všité hologramy
a nechtějí pochopit
že se dívají
na zítřek
co se nekoná…
je to šílený svět…
mohlo by ale být ještě hůř že?
možná
co by však bylo ještě horší
že by mohl být perfektní…
do hloubky dna
vypuštěného bazénu
civěl do stropu
na spodek podlahy Nebes
s myšlenkou na válec
co jsou vlastně válce dva
jeden uvnitř druhého...
z prstů si vyrábím
na čele kšilt
abych trochu zaclonil
září padajícího slunce
za nímž se něco pohnulo...
čekám upřeně
až se přiblíží ke mně
prochází branou
kdo ví kde se tu vzala
/ta brána/
očistí si lemem
/ta holka/
kostkované košile
žlutá skla oválných brýlí
značky Head a syn
a bez otázky povídá
ahoj
jsem stavitelka fragmentů
a dospěla jsem
k dojmu
že lidé touží mít to nejlepší
ale přitom nakupují v obchodech
kde je vše za 39,-
chtějí si užívat věčně
ale místo vůně domovů
z pálených cihel
co zvoní
usedají na židlích z trubek
a vdechují prach
v hotelech jedné noci...
víš to bude asi tím
že před sebou vidí věci
i když tam nic není
oni je ale stejně vidí
prostě vidiny
aniž by tušili
že mají v mysli
všité hologramy
a nechtějí pochopit
že se dívají
na zítřek
co se nekoná…
je to šílený svět…
mohlo by ale být ještě hůř že?
možná
co by však bylo ještě horší
že by mohl být perfektní…
» 21.02.2011
» komentářů: 7
» 21.02.2011 - 09:13
spare:
šíleně toužíme po šílenostech...
šíleně toužíme po šílenostech...
» 21.02.2011 - 09:15
labuť:
... je v ní kus pravdy...
... je v ní kus pravdy...
» 21.02.2011 - 20:42
isisleo:
))..jak říkáš.. je to skvělé ))
))..jak říkáš.. je to skvělé ))
» 21.02.2011 - 20:43
j@newe:
tak to je!
tak to je!
» 22.02.2011 - 10:20
šuměnka:
„Ahoj,
jsem stavitelka fragmentů!
Hledám tu náboj
osobnost
a v jistém momentu jste pad´mi do oka skrz žluté sklo mých brýlí…“ A když jsme si zrak poměřili
abychom dali úplnost
té civějící chvíli
pohnul se jeden válec v druhém
i z prstů kšilt změnil své zaoblení / měl oči jako uhel
dík stínu snad, či zornic rozšíření / my vdechli hvězdný prach
a roztáhli své úsměvy… Kdo ví;
zda poznání mělo ten silný účinek
či imaginace a její práh
přes který překročit jsme směli
či naše směšné oděvy
a nebo jemné žebroví či nad obočím posunek
k říkance s petrželí…? Prostě jsme rozesmáli se
tak od hlavy až patě jak se říká
a z plna hrdla k tomu
že břišní svaly neškrtly si víc jeden potulný balík
co myšlenku už nese v nadpise
a s rozumem si tyká
a jedna povětrná škatule
co zabývá se přetvářením zlomů
a rozbíjením definic… …A pak své všité hologramy hbitě rozkmitali
by v pochopení zítřka, dělali to, co minule…
„Ahoj,
jsem stavitelka fragmentů!
Hledám tu náboj
osobnost
a v jistém momentu jste pad´mi do oka skrz žluté sklo mých brýlí…“ A když jsme si zrak poměřili
abychom dali úplnost
té civějící chvíli
pohnul se jeden válec v druhém
i z prstů kšilt změnil své zaoblení / měl oči jako uhel
dík stínu snad, či zornic rozšíření / my vdechli hvězdný prach
a roztáhli své úsměvy… Kdo ví;
zda poznání mělo ten silný účinek
či imaginace a její práh
přes který překročit jsme směli
či naše směšné oděvy
a nebo jemné žebroví či nad obočím posunek
k říkance s petrželí…? Prostě jsme rozesmáli se
tak od hlavy až patě jak se říká
a z plna hrdla k tomu
že břišní svaly neškrtly si víc jeden potulný balík
co myšlenku už nese v nadpise
a s rozumem si tyká
a jedna povětrná škatule
co zabývá se přetvářením zlomů
a rozbíjením definic… …A pak své všité hologramy hbitě rozkmitali
by v pochopení zítřka, dělali to, co minule…
» 22.02.2011 - 13:20
Mbonita:
rozklad na prvočinitele ..jů a hele:-)))
rozklad na prvočinitele ..jů a hele:-)))
» 27.02.2011 - 09:58
Kapka:
místo vůně domovů
z pálených cihel
co zvoní
usedají na židlích z trubek
a vdechují prach
místo vůně domovů
z pálených cihel
co zvoní
usedají na židlích z trubek
a vdechují prach
Předchozí: řečnická... | Následující: přistávací...