Jak neupálit čarodějnici...

Tenkrát se prý lidé nudili tak

že je nenapadlo nic lepšího než upalovat

tedy ne že by někam utíkali

/i když vlastně ano

často k ohni/...

apropó jen tak mimochodem

od té doby se také traduje úsloví

,,Ten za ní pálí,,

Bohužel u toho ohně si nepekli špekáčky

ani si nezpívali v družném objetí při hře na kytaru

ale často v transu sledovali zapálené kacířky

umnými konstrukcemi prohlášené za čarodějky…

Mě ovšem pořád vrtalo hlavou

jak to vlastně celé skončilo…

začal jsem hledat v knihách

a nejvíc mne zaujal jakýsi rozhovor

/dost možná převratný/

jak zabránit dalším hrůzám

v pronásledování normálních

jen někomu nepohodlných…

inkvizitorik k zfanatizovanému davu:

,,Hej pojďme upálit nějakou čarodějnici!,,

hučící dav /poněkud prostoduchý/:

,,Jak ji ale poznáme?,,

a tady jsem to našel

kdy někdo zazděný – náš nový obroditel

pokládá zásadní otázku i s následným vysvětlením:

,,Musíte ji zvážit.,,

Dav:

,,A kolik musí vážit

aby byla čarodějnice?,,

Vůdce:

,,Jelikož víme že čarodějnice hoří

musí být ze dřeva,,…

dav:

,,to je pravda

ale co to s tím má společného?,,

Vůdce:

,,Jak známo dřevo plave

například jako kachna*,,…

dav:

/začíná být trochu zmatený/

,,a dál?,,

Vůdce:

,,Pokud tedy bude vážit jako kachna

je zaručeně čarodějnice,,..

dav:

v domnění vítězoslavně:

Ahááá že nás to hned nenapadlo

Jdeme na To!

a hledali a vážili až je to přestalo bavit...

A to byl konec inkvizice v Čechách…

pozitivní na tom bylo několik věcí

kromě snížené potřeby dřeva na hranice

a samozřejmě neupálených čarodějnic

poprvé v dějinách

známe průměrnou váhu ženy…

a pro ženy to ovšem mělo ještě další důsledek

vynalezly diety…

jen doufám že ne proto aby se z nich jednou staly čarodějnice…

*vysvětlivka – nikdo navíc netušil

že kachna byla původně slangový výraz svobodných zednářů

pro kachlová kamna…