Desatero očima agnostika III.

Takže jsem znovu navštívil Wikipedii. Pravoslavné a židovské číslování jednotlivých přikázání (a také znění) je poněkud jiné, přidržím se tedy číslování z katolické verze.
„Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.“
„Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat... ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.“
„Pomni, abys den sváteční světil.“
Pozoruhodné, ne? Proč by nám měl Hospodin přikazovat, abychom odpočívali? Vždyť každý si odpočine rád i bez příkazu, ne?
Tady bych si všiml spíše praktické stránky celé věci. Jak z osobního, tak z hlediska vládců, kteří lidi zaměstnávají, či vlastní.
1. Zavádí se tím sedmidenní týden a je jasně oddělen. Člověka učí vnímat nejen přírodní vlivy, které na něj působí přímo. Učí jej vnímat čas a dělit jej na kratší periody, než je jen roční období, která jsou nepřehlédnutelná. Podle mého názoru je to velmi důležité pro plánování pracovních činností. Učí to člověka žít v určitém rytmu, což je základ jakékoli větší hodpodářské (ale třeba i vojenské) činnosti.
2. Jakákoli pracovní síla je výkonnější, spolehlivější i trvanlivější, pokud dostane nejen dobře najíst a napít, ale také určitý čas na regeneraci. I při náročné práci se dá vydržet více, pokud je člověk odpočatý a také pokud vidí perspektivu odpočinku. Volný čas je také předpokladem společenského života a šancí ke zvýšení kulturní úrovně a vzdělání. Těžko se dá někoho přesvědčit k víře v Boha, když na něj nemá nikdy čas nebo je unaven k smrti.
3. Pozoruhodným aspektem je fakt, že nemá být k práci v neděli nikdo ani nucen – „Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách.“ – všichni musí mít v neděli nárok na odpočinek a – čas na Boha. Bůh se spojuje v jedno s dnem odpočinku. Jak se asi těžce pracující lidé, kteří si v neděli smí odpočinout postaví k těm, kteří pro ně toto právo vymáhají, dokonce jedním z deseti přikázání?
—————————
Asi se shodneme, že toto pravidlo je v dnešní době aktuální sice jinak, avšak neméně. Máme volnou i sobotu ale také tu máme spoustu jiných povinností a mnozí z nás se stávají workoholiky, kteří neznají život mimo práci. Volný čas je důležitý i pro ekonomiku. Co a hlavně kdy bychom konzumovali, kdybychom neměli dost volného času? A kde by byla ekonomika bez spotřeby, se slabým trhem?