Věštecká

Vidím v dálce osud, jenž se mě bude dotýkat „o)
» autorka: churry
Průzorem mraků
se dere oblouk duhy...

Nebyl jsi první
nejsi ani druhý
nebudeš poslední.

Nebudeš!
Já to vím.

Zmizíš mi z života
jak pára, jako stín.
Zbudu tu sama.
Tak jest dáno.

Ledové bude každé ráno,
dokud nevystydne mé tělo.

Stalo se, jak se stát mělo:

Zlom

Prázdnota

Staroba

Ochromení

...Ubohá babka v kolečkovém křesle
svírá tvou zmuchlanou fotku,
a mumlá neochvějně

své vyznání lásky...
» 18.05.2008
» komentářů: 8

» 18.05.2008 - 20:50
mononoke:
Pesimistická chvilka, že?
» 18.05.2008 - 21:03
Mina Pattocci:
krásná nálada...
ze začátku mi to připomělo pubertální lásky,přesně stav ve kterém se právě nacházím. a pak jen černá melancholie.
děkuji
nika.reiler
» 18.05.2008 - 21:04
a_tao:
Dokud miluje,
není ubohá.
Dokud fotku udrží
a soustředí na ni oči,
i bez kapky vína
se s ní svět
... Tak, jako s Tebou
» 18.05.2008 - 23:09
Lota:
...a právě to, je to štěstí...svírat v dlaních zmuchlanou fotografii a nemít srdce prázdné...bez lásky by život nedošel naplnění
» 19.05.2008 - 12:05
» 20.05.2008 - 14:41
Caracol:
skvělý
» 21.10.2009 - 16:05
Agniezka:
joo, to je super )
» 29.08.2010 - 09:14
PIPSQUEAK:
Já bych to neviděla tak černě...*:)
Předchozí: Tichá řeč stromů | Následující: dnes ráno

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.