Jen krůček k anorexii

Když brácha
vychovává ségru
pak snadno dojde
k paradoxu

Ta ženská
k níž se pojí plína
přerůstá nad normy
a nevejde se do snů

Tak z lásky povstanou
limity ostré
jako břity...
A slyšíš po sté:

Zhubnout a cvičit!
Vždyť nemáš parametry!
Jak blízko skáze jsi,
když místo triček
nosíš svetry...

... po létech

Otvírám dveře
v sukni, voňavá
ve svém stylu
a líbám bráchu na tvář
Dnes si své ruce myju
vždyť
máme se rádi láskou bratrskou
přesto
že já jsem celkem „v lajně“
on zápasí s „komrskou“

Kafíčko
a pár slůvek srdečných
„Jsi hezká ženská
ségro...“
Seš báječnej můj bráško!
(Špit: Tak už víš všechno o ženských)