Déšť...

Déšť..
Klapotem morseovky
ťuká na okenní rám..
Na sklech maluje potoky slz.
co nebe snáší skrz..
Šedavý nebeský chrám..

Déšť..
Mokrými kapkami
smáčí Tvé dlaně..
Dýcháš si na ně..
Do kapes ukrývaje..
Poslední zbytky ráje..

Déšť..
Kdo zná je, ty střípky..
Ty zbytky okmžiků,
co do očí vlévají
něžnost citů..
Do nich se podívej..

Déšť..
Závojem vláhy halí tělo..
Rozevři srdce..
A jeho rýhy
omývej potůčky,
v té slastné deštivé chvíli..

Déšť..
Co smývá bolest
a posmutnělé splíny..
Nech plout,
jak mraky oblohou..
Duší svou..

Každičkou..

Deštivou..

Vteřinou..