Mé i Tvé já...

Tiše se díváš
skrz vlny z vlasů..
Co opisují konturu
utíkajících časů..

V zrcadle vrásky,
s čarami života..
Mísí se čakrami
Tvého já..

Od hlavy po paty..
Oděna v myšlenkách..
Oblékáš i svlékáš,
část svého já..

Na klíně obrázky..
Minulých časů..
A v hlavě otázky,
s šepotem hlasu..

Přemítáš..

že:
..čas je neřízená střela..
..udice do vody nahozená..
..vlna skaliskem roztříštěná..
.. z bubliny pěna vytvořená..

Co mezi prsty protéká..
A spravedlivě obléká..
Mé i Tvé já..

Prachem života..