Mozaika..

Srdce mi hoří..
S rudostí krve..
Buší mi v hrudi..
Jak zvony v kostele..

Dech z hrdla se mi dere..
Když chceš..
Tak slyšíš slova celé..

Hlasivek kmit..
Šepot.. a vzdych..
Že neslyšíš.?

Pak z očí mi zkus číst..
Jsou bez hlesu..
Však slova najdeš tu..

Myšlenky jako kamzík na skále..
Skáčí hned tam a zase tuhle..
Někdy jsou celé..
Někdy mění se..

Rychlostí blesku..
Divoce..

Mozaiku skládám..
Ze střípků svých zvyků..
Vím, kde mám touhu..
A studnu ze svých citů..

Život je oáza..
O soucitu i nesoucitu..
Brouzdám se jím..
A vlastně šťastna jsem..

Že..

..teď a tady žiju..