Šeptání slov...
...
» autorka: labuť |
Otisky prstů značkují
povrch Tvojí kůže
jak marcipánový cejch..
Vypaluji své já až pod povrch..
Narušila jsem Tvou slupku
a cukrové dotyky se vpíjejí..
Přes pohárky našpulených úst..
Přes každou vrásku toužícího těla..
Šplhají do komnaty srdce..
Něhou prostoupená vteřina ticha..
Kde oči mluví tisíci slov..
Je sladké svítání..
:
Má báseň není němá..
:
Cítíš to vyznání
...........v šeptání...
.....................slov.?
povrch Tvojí kůže
jak marcipánový cejch..
Vypaluji své já až pod povrch..
Narušila jsem Tvou slupku
a cukrové dotyky se vpíjejí..
Přes pohárky našpulených úst..
Přes každou vrásku toužícího těla..
Šplhají do komnaty srdce..
Něhou prostoupená vteřina ticha..
Kde oči mluví tisíci slov..
Je sladké svítání..
:
Má báseň není němá..
:
Cítíš to vyznání
...........v šeptání...
.....................slov.?
» 13.11.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Povzdechnutí... | Následující: V klaviatuře úzkosti...