Povzdechnutí...
...možná... asi... určitě... mě trochu inspiroval čubík svou básní...
» autorka: labuť |
S dlaněmi od lásky
vplétám si provázky..
Do vlnek vlasů
s povzdechem hlasu..
S pohledem do země
vetkaným..
V travnaté pěšině
i zemské trhlině..
Ukrývám krabici
od dětských her..
Někdy mám pocit
že není to fér..
Pár křížků nad hlavou
svazuje duši mou..
A srdce hledá
touhu vzdálenou..
Proplouvat krajinou
s duhovou zmrzlinou..
Za blůzkou ukrývat
tajemnost nevinnou..
Co oheň rozhoří..
V dechu jak pápěří..
V bezvětří..
vplétám si provázky..
Do vlnek vlasů
s povzdechem hlasu..
S pohledem do země
vetkaným..
V travnaté pěšině
i zemské trhlině..
Ukrývám krabici
od dětských her..
Někdy mám pocit
že není to fér..
Pár křížků nad hlavou
svazuje duši mou..
A srdce hledá
touhu vzdálenou..
Proplouvat krajinou
s duhovou zmrzlinou..
Za blůzkou ukrývat
tajemnost nevinnou..
Co oheň rozhoří..
V dechu jak pápěří..
V bezvětří..
» 19.11.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Myšlenka... | Následující: Šeptání slov...