Otázky...

Jsi jako malé zatoulané kotě,
co kožich kropený má slzami...
Co po špičkách jen tiše našlapuje,
by nepřihnali se zlí rafani...

Jsi jako jedno prázdné nic,
co potácí se životem a neví víc...
Touláš se světem i vlastním já
a pořád věříš, že vše se jenom zdá...

Srdce Tvé bije jako zvon,
co ztratil ozvučený tón...
Klopýtáš, smekáš se a padáš,
ztrácíš svou pevnost pod nohama...

Schoulená v peřinách,
v polštáři slzy ukrýváš...
A jako mořská hladina
příliv a odliv, odliv a příliv...

Prožíváš...
A sama sebe
stále se ptáš...

Proč a zač.?

Kdyby tak člověk
uměl vrátit čas...

Kdyby.?

Bylo by třeba všechno

jináč.??