Ze sevřených rtů
... jeden okamžik... zanechá vyrytou stopu navždy...
» autorka: labuť |
Vrávoráš na šňůře vlastních citů
Srdeční břitva pořezala svitu
Společných rán
V krůpějích odkapává
dechová stopa omšelého rána
Ve dlaních vteřina odvětrala
Nahořklou příchuť zvětralého vína
Ze sevřených rtů
Už jenom z dálky slyšíš
Šeptání rozsypaných snů
Co v písku se ztrácí
A slanost...
Plíživě se vrací
Srdeční břitva pořezala svitu
Společných rán
V krůpějích odkapává
dechová stopa omšelého rána
Ve dlaních vteřina odvětrala
Nahořklou příchuť zvětralého vína
Ze sevřených rtů
Už jenom z dálky slyšíš
Šeptání rozsypaných snů
Co v písku se ztrácí
A slanost...
Plíživě se vrací
» 14.04.2010
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Emoční výbuch | Následující: Do srdcí, do duší, do tváří...