Přechodníková ...

Dívka jdouc kolem zahrádky,
náhle zastaví se před vrátky.
A hledíc na pěkného chlapce,
přemýšlí, jak ho dostat hladce.
Druhý den netušíc žádnou zradu,
znovu za ním jde na zahradu.
On dobře znaje lásky taje,
svou hru na ni tu pěkně hraje.
Ona netušíc, co na ni chystá,
jeho láskou je si jistá.
A tisknouce k sobě líce,
vchází spolu do světnice.
On bera ji za ruku pravou,
do rohu kamsi kývá hlavou.
Dívka vidíc tam špíny a nádobí hromadu,
rychle pochopí, že teď lze čekat jen zradu.
Ze dveří běžíc pryč, nadává hlasitě:
Ty chlape jeden..., jestli nezabiju tě ...
Jsa zklamán její neochotou,
on hází po ní ještě botou.

Byla to jen láska krátká,
Rychle za ní bouchla vrátka.