Neřešitelná láska

Oči máš ztrápené,
na duši stín.
Neseš jho zvolené,
když nejsi s ním.

Když není doma,
tak neumíš žít.
Když máš jej tak ať ví,
tak nechceš jej mít.

Kdyby tak věděl,co udělat má,
aby i sama žít šťastně uměla?
Za tebou nemůže, povinnost brání,
nechceš to vědět, máš špatné spaní

Nevidíš-li jej každý den,
jen sobotách a nedělích,
lásky nemůžeš žít svůj lásky sen,
útěchu nenajdeš v práci a přátelích.

Lásku tak svazuješ,
v depresi řetězi.
Stále jej miluješ?
Beznaděj vítězí.

Vlastnicky věříš,
že vrátit se musí.
Ani snad nevidíš,
jak lásku to dusí.

Jít za ním sama,
se odhodlat nechceš.
z lásky je drama,
Kolumbovo vejce.

Kvadratura kruhu,
nemá to řešení.
Přehráváš svou desku,
do omrzení.

Taková láska k němu,
budí v tobě vztek.
Nenávidíš v sobě ženu,
změníš ji v pelyněk.