Lovec a mláďata IV.

Rozmíchal sušené mléko s vodou,
jestli ve správném poměru, nevěděl,
doufal jen, že ho koťata chtít budou,
pak zavřel oči a zas šelmu viděl.

Sluchem pohyb fenky zaregistroval,
tak hlavu jejím směrem otočil,
to už Ouško se ze svetru hrabal
a kousek podlahy hned pomočil.

Rozhlédl se kolem a zaprskal,
protáhl packy a ukázal drápky,
lovec nehybně seděl a čekal,
fenka dala hlavu zpátky na tlapky.

Nesměle vydal se na obhlídku,
všechno čumáčkem řádně očichal,
bříško hlásilo se o něco k snědku,
však jen neznámý pach se tu míchal.

Svou mámu stále marně hledal,
mňoukáním přivolat se jí snažil,
lovec se ze židle tiše zvedal,
pomalým krokem se k němu blížil.

Ouško okamžitě reagoval,
pod postelí tušil nějakou skrýš,
rychlostí blesku se pod ní schoval,
s odhodláním nepustit nikoho blíž.

„Chápu tě, tady to vůbec neznáš,
chvíli bude to tvůj nový domov,
tak vylez, vždyť už hlad pořádný máš
a něco jako oběd je hotov.

Snažil jsem se, tak pojď přeci ochutnat,
já vím, tak dobré jako od mámy není,
zatím však nic jiného nelze objednat,
kde bych ti teď sehnal jiné krmení“.

Copak já vím, jak vás krmit mám?...