Dotýkám se
...
» autorka: Lorraine |
Dotýkám se
pohledem ozdobeným
nahotou kůže
ohněm vypaluji
mříže zapomnění
do vzpomínek
se tohle může
nepokoj
neúprosně
posouvá vpřed
vyměřený čas
jak dlouhý
nikdo neví
spravedlivý
pro všechny z nás
na okraji propasti
lidských pohnutek
zachycuji okamžiky
zrozené
z podvědomí
hrátky
co končí v bezvědomí
.
.
ze žhavé lávy
hýčkaných vzpomínek
vykrystalizovala růže
a trny předsudků
brání dlani
v jejím sevření.
pohledem ozdobeným
nahotou kůže
ohněm vypaluji
mříže zapomnění
do vzpomínek
se tohle může
nepokoj
neúprosně
posouvá vpřed
vyměřený čas
jak dlouhý
nikdo neví
spravedlivý
pro všechny z nás
na okraji propasti
lidských pohnutek
zachycuji okamžiky
zrozené
z podvědomí
hrátky
co končí v bezvědomí
.
.
ze žhavé lávy
hýčkaných vzpomínek
vykrystalizovala růže
a trny předsudků
brání dlani
v jejím sevření.
» 24.10.2009
» komentářů: 7
» 24.10.2009 - 19:49
Kars:
Trny předsudků, rodiště zármutků, končí ve smutku
ST
Trny předsudků, rodiště zármutků, končí ve smutku
ST
» 24.10.2009 - 22:54
Psavec:
Někdy jsou ty trny velkou překážkou.
Někdy jsou ty trny velkou překážkou.
» 25.10.2009 - 07:55
páááááááá:
*
*
» 25.10.2009 - 11:14
Štěpina G:
I trny mají svůj smysl. Příroda jistě věděla, proč je růži dala.
I trny mají svůj smysl. Příroda jistě věděla, proč je růži dala.
» 26.10.2009 - 09:27
enigman:
to sevření nemusí bolet...
to sevření nemusí bolet...
» 28.10.2009 - 20:26
nejsembásník:
vzpomínky bez předsudků...bez trnů...
vzpomínky bez předsudků...bez trnů...
» 28.10.2009 - 22:20
Juraj Hrom:
predsudky, preč s nimi, sú naliehavé a bolia
-st
predsudky, preč s nimi, sú naliehavé a bolia
-st
Předchozí: Lovec a mláďata XXIII. | Následující: Pohádková