S mlhou na řasách

...
» autorka: Lorraine
» archiv Básně / Ostatní
Za denního svitu
v barvách podzimu
kroky tiše tmou zní
a oděná v kabátě
samoty odcizení
na pokraji sil
zachraňovat sny
co hynou jako květy
spálené mrazem
a pohřbené
v slzách
životem tápe
s mlhou na řasách
postříbřenou světlem zašlých lamp

do nitra schoulená duše
nepřipravená na bolest
zákeřných myšlenek
co rodí odpovědi
s ostrostí
samurajských mečů

.
.

vyhaslo slunce úsměvů
a místo pevné půdy důvěry
zůstal jen prach
v hradbách zdí

.
.

snad každý ví
že s nalomenými křídly
se létat nedá
že květ uvadne
když spálí ho mráz
a že neexistuje
perpetum mobile

.
.

ani v lásce...
» 17.11.2010
» komentářů: 8

» 17.11.2010 - 22:52
labuť:
Ten konec je tak pravdivý... vklouzla jsi do mé nálady, zcela nepozorovaně...
» 18.11.2010 - 06:30
Konec konců:
Ano, připojuji se k labuti.
» 18.11.2010 - 06:45
nejsembásník:
krásně smutné, ať se ti křídla brzy zahojí, andílku !
» 18.11.2010 - 19:33
Psavec:
Moc smuténková.
» 21.11.2010 - 08:04
M.arek:
s nalomenými křídly skutečně nelze létat.. krásně, moc krásně napsáno!
» 23.11.2010 - 07:53
Špáďa:
Za ten okřídlený verš na konec dávám ST!
» 28.11.2010 - 16:09
hypertenze:
Není co dodávat, ST
» 29.11.2010 - 11:23
Siorak:
ze života.
Předchozí: Sněhová krása | Následující: Lovec a mláďata XLIII.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.