Chvilková

Větvičky zahalil
závoj mrazivé mlhy
a do kapek ledu uvězněné
slzy slunce v odlesku lamp
tiše září do noci

tak blízko před očima
má krásu neopakovatelného pohledu
skoro nedýchá
ať dechem svého zkřehlého těla
ji neporuší

dopadající nažloutlé světlo
dává její tváři nezdravý nádech
jak klamný dokáže být
však mysl zahřívá chladná krása
doplněná tichem noci

vůně rozvitých čajových lístků
vyplnila potemnělý pokoj
kde jemné tóny hudby zní
s kým a nebo pro koho dnes tančí
kromě ní jen hvězdy tuší.