A za očima rozpuštěné duhy...

Bíša:
Nic, nevěř tomu!

Ona a on:
A za očima rozpuštěné duhy....hezké

Ona a on:
Ještě se přidám já/tedy on/:)...něco se stalo,že jsi tak smutná ...

Petrik78:
Zacinam mit strach, Miri ... Mam?
Rad bych pomohl ... ale museli bychom chtit oba ...
P.

prostě Zuzana:
řeč ignoranta: No né, čověk si dá tu práci, přečte to i když je to notně na šíru a tam – nic
Slávko – už nic Jen úsměv, ať už je samovolný, či ne

veronika:
...neda se nic rict..

čubík:
.
Jde Ti k duhu
když
mžíš
a já Tě oslňuji
úsměvem
a
tak si malujeme
neustálé spojování
našich duší
v
jednu
jedinou.
.

Liv:
Já nevím, jak to říct – zkrátka mě zaujala, nic víc.
Víc totiž není třeba.