Vzbuď malou mořskou vílu

Liv:
K tomu je velmi těžké něco napsat. Mořská víla je síla lásky...

Lota:
Je tak něžná a plná lásky, jak bolí, že smutek z ní jde.

Bíša:
Báseň pohádkově poetická!

Slávka:
... jsem chtěla napsat nějakou veselou a nějak mi zase vyšlo toto... snad přestanu psát... víš, Lottynko, můj človíček je nemocný a já nevím, jak mu mám pomoci, operace je zatím hop a nebo trop, tož se vyčkává a já se na to musím jen dívat a nemohu pomoci, jen tím, že Jsem... vidíš a to jsem měla dneska tak hezký den... Děkuji za návštěvu, vám všem :*) Slávka

jedam:
***

Levandule:
Házím kostkou – šestka! A ve slánce jen párátka... žádné slzy... Sázím je do Tvé zahrádky. Vím, že zakoření a vyraší v naději :-*

Severka:
Uzdraví se...naděje šumí v lasturách...*

prostě Zuzana:
Moc moc tvoje. Díky za ni, díky za tebe. A když se chce, všechno jde, a všechno vyjde...!

čubík:
.
Tak vstávej
vílo
je čas čarování
aby pousmání
se
neztrácelo
v nás.. i hlas.
.

Slávka:
Jůůůů :*)))..., děkuji všem* :*), Slávka

jir:
Krásné milé zase,
něha láska a duše.
jak vítr ve vlasech,
a laskavosti nůše.