Poslání

no:
...za ty vzpěrače je vidět, že víš

no:
Jednou jsem se tu na Literu už tímto bránila...tehdy tu jedna taková urážela moji profesi zdravotní sestry...snad ti nebude vadit, že ti ji sem prsknu...tu obhajobu dík za prostor Že úsměv uzdravuje
učili nás dávno
a TICHO LÉČÍ
psali na dveře Jak pohlazení
hřeje
ví snad každé dítě
a do postele v botách
prý se neleze Strach v očích
které dívaly se
na moje ruce
co v nich přináším
jehly
škrtidlo
obvaz...? Ne jen vás pohladím… My nestříháme šňůry
od srdcí k domovům
My nejsme černé můry
co patří vašim snům Že čas nám často schází
a honíme se s ním?
Jsme taky jenom lidi
toť vše co o tom vím

Bíša:
Sio, dík za nový úhel pohledu...Výrok K.H.Borovského
dobře znám...A marsé tomu dala korunu...i to vím, několikrát ve vzkazech jsme to probírali,...pak by to
nebyl pokus o báseň, ale sáhodlouhá úvaha, se všemi
aspekty...

isisleo:
..jůůů ))..máš pravdu..zrovna jsem upřesńovala..
..úhel pohledu u Bíši..

Lota:
...z pohledu Karla Havlíčka Borovského a mého, bych řekla, že člověk je naturelu stále stejného...

Aťan:
Já jsem s Havlíčkem seděl v lavici, a nejen proto sto. )

Lorraine:
Nějak naruby zdá se mi svět,
specialista ne vždy zaplacený,
ve světě zábavy rádoby výkvět,
za své výkony zase přeplacený. V obou skupinách takoví jsou,
pro něž práce je láskou,
a ochotni dobře ji dělat jsou
i s mizernou výplatní páskou. Kdo hodně má, chce ještě víc,
to dobře známá pravda je,
na ostatních nezáleží jim nic,
hlavně, že na honosnou vilu je.

Judita:
Pukavec se nepotopí – plave... /české přísloví/