Hledá se Můza

Chtěl bych zas něco napsat,
ale nápad nepřichází.
Vězí někdy mezi prkny,
všedního moře hrází.

Někde tam uvízl,
a nemůže ven,
vzteky sebou hází,
a není spokojen.

Je tak skvělý a nikdo o něm neví,
propadá se do vln zapomnění.
Ty vlny plynou,
a on mezi nimi,
brzy se setká
s nápady budoucími.

Pak společně prorazí
všednosti hráz,
proniknou ven,
a život půjde snáz – budu spokojen...