Krása únorem krájená
Znovu řeka...ale zase jinak. (viz.Odrazy a Dnešní odstíny)
» autorka: spare |
Řeka se leskne,
jak roztavený kov.
Bílé skvrnky racků,
jak Antiperle,
ve vodě tají.
Místy
páry bílých květů.
Labutě
věrné až k smrti.
Slunce palčivě řeže
do unavených očí.
Zaostření
na detaily krásy.
Obloha velmi vysoká,
modrobílé sklo
nad zaprášeným městem.
Slunečné odpoledne.
Klidno.
A dny jsou stále delší...
těším se na jaro.
jak roztavený kov.
Bílé skvrnky racků,
jak Antiperle,
ve vodě tají.
Místy
páry bílých květů.
Labutě
věrné až k smrti.
Slunce palčivě řeže
do unavených očí.
Zaostření
na detaily krásy.
Obloha velmi vysoká,
modrobílé sklo
nad zaprášeným městem.
Slunečné odpoledne.
Klidno.
A dny jsou stále delší...
těším se na jaro.
» 19.02.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Unášena... | Následující: Nejen roku 1692


