Nejen roku 1692

ad White Skull, re na jeho báseň.

http://liter.cz/Autori/26873-dila.aspx

Plameny koupelí ztracených duší…?
Jejich sténání plní mu uši.

ON je zachrání, aniž to ony tuší...
On je bůh.
On soudí.
On je ten, kdo dělá špinavou práci.
On je ten, kdo se obětuje.
On je ten, kdo v Nebi získá odměnu…

,,Zastoupím Tě, Pane !
Jsi příliš milosrdný ...
Dlouho si přivíral oči. To musí skončit !

Lidé jsou prohnilí.
Je jim třeba očisty.
Potřebují spásu !
Povstanu !
JÁ !
Ať se děsí mého hlasu.
Ať se plazí, a žadoní.
Já přečtu jejich svědomí.

Mluví o lásce Boží … !

LÁSKA ?!?
Co je to ?

Jen prodejné zboží,
jen chtíč a bolest,
a pak mrzká odměna,
aby člověk nechcíp´ hlady.
Nenávidím lásku – ze zásady !

Ty jsi Bůh, strašlivý a spravedlivý,
a já jsem Tvojí paží.
Vyčistím, Pane,
tenhle hříšný svět !
Je ďábelsky svůdný – zavřu oči .

Křivky, vlasy, pohledy...
ďáblovy léčky...teď už neútočí !
Cítím puch škvařícího se masa.
Ty hloupé ženské neví,
že v ohni je jejich věčná spása.

A to, co cítím...
to teplo tam…tam dole...,
nemá co dělat s tělem.
Bojuji s ďáblem,
naším nepřítelem.

Jenže mi to nepřináší klid...!
Víc ohně, víc duší – spasit a zachránit...“