Muž bolesti a hudby

Muž obklopený hradbami hudby.

Je všude kolem něho.
Ta slyšená...nahlas i tiše.
Taky ta na discích, kazetách,
co u zdí navrší se.

Na závěj odpadků
se měkce snáší tóny.
Ticho ho drtí,
předehra před smrtí.

Akordy hladí
jizvy zraněné duše.
A svět prozatím
k němu se staví hluše.

Ruce plné slov,
černě popsané,
Bože, pojď na pomoc,
ať se mu nic nestane.

Jakoby ta slova,
na kůži poznačená,
stále znova a znova,
chtěla být nalezená...