Sobotní idyla

Splývavé prstence
minut sobotního rána.
Kávová hořkost,
jemná ze smetany.
Rohlíky křupou,
šustíš novinami.
Lhůta laskavého bezčasí,
v náruči pevné,
je mi dána.
Tak tohle mám moc ráda...

Mám.
No...měla bych ráda.
Ale vstanu v šest hodin.
Bolí mě záda.
A pračka prázdná nakrmit žádá.
I rodina má hlad...

Tak nechám si o tom
znovu zdát.