Konvalinky

Silná vůně,
drobné květy,
svazek za pětadvacet…
stíhám se v myšlenkách vracet
- cestou kolem stánku –
do dětství…

v šesti :
dárek pro tebe – ,,živé květy“
( s konvalinkovou vůní ),
a radost – tak jen máma to umí,
když jí dítě něco dá.

Jak je to dlouho…

Můj věk už se na desítky počítá.
A vlasy mám napůl šedé.

Vzpomínám…

Třeba na chleba s medem,
na vitakávu k snídani,
na o půl sedmé svítání
denně, za zvuku rádia,
kdy si nás budila,
na ledové obklady nemocných uší,
na Tvoje moučníky,
na to jak hladilas´
bolavou duši,
na času mezníky…

Nic z toho se neztratí.
Ty tisíce drobností,
i velké věci,
co stále dostávám…

Dětství se nevrátí.
Dál svou mámu ráda mám.