Odpověď

PTAL JSTE SE:
,,Neumřel jsem...?“

Řekla jsem:
,,Ne.
Ne, protože spolu mluvíme, a já žiju.“

,,Správná odpověď“, řekl jste Vy.

Ale byla to lež...

Oba jsme lháři.
Jak se jenom tvářit ?
Slovní kopaná se smrtí.
Kdy nás slova zahltí ?

Trochu jsme se dotýkali,
kopali písmena...
legrace je asi potřebná,
když člověk
chce strachy řvát.

Bolest bývá nekonečná.
Častokrát.

Zábavná
smrtelně vážná
konverzace.

Nechce se mi k tomu
vracet.
Bojím se,
zda vlastně žiju...já?!

Nebo taky umírám...