ANO

Kradmo a potichu,
jak blecha v kožichu,
čekám na návrat inspirace.

Cit pro slova
začínám ztrácet.
Touha po rytmu,
volná sousloví.

Je toho kupa,
co osloví...
ale když chci psát,
zůstanu
na fleku stát

NIC.
Prázdná hlava.

Nebudu asi ta pravá…
osoba.
Cítím,
že mění se má podoba.
Dřív mě z toho
jímal děs...

Dnes zlehka
mrknu do nebes,
a řeknu – ano.

Snad bylo vzato mi,
co bylo dříve dáno.

Nevídáno.

Bez lítosti říkám:
ANO.