Podupán

Mám rád všechno, čím jsi.

Tvou roli,
i tebe, když zaklapnou se dveře.
Mám tě rád láskou
bezplatnou,
v podobě dívenky
i líté zvěře.

K moři letenky,
a další účtenky,
tvé nové účesy,
nehty, známé.
Nic mě neděsí,
když se doma potkáváme.

Jenom tvé mlčení mě ničí,
srdce lámeš,
nabíráš ho lžící,
před tebou stojím,
a nemám sílu stát,
konce se bojím,
víc nechci utíkat.

Jsem slaboch,
myslím, srab.
Až na dno pýchy
jsem si sáh.
Zatykač vlastní
v kapse mám,
už si mě odepsala
- jen přežívám.