A opět ten Pepíček...

Šli ulicí – takřka slepou
Vraceli se z kostela
Tatík se svým synkem Pepou.
Zpívali si zvesela

Pepík náhle sepnul nohy
Zastaviv se u domu
Dlouze hleděl do výlohy
Na balíček kondomů.

Cítil, jak mu srdce bije
Zčervenal jak obrázek
Z pohledu do drogerie
Přišlo mnoho otázek

„Co znamená tohle, tati?“
Zaznělo hned od syna
„Za tohle si lidi platí,
Ať nevzniká rodina.“

Praví otec bez okolků
Když otázka přiletí.
„Obveselíš s tím svou holku
A jste stále bez dětí.“

„Proč jsou uvnitř až tři kusy,
Jak ve škole pravili?“
„Větší množství má své plusy,
Jsi-li chlapec ztepilý.

Pro studenty školy střední,
Ti jsou tělo na těle,
Tehdy, končí-li dny všední,
A to pátky – neděle."

Pepíček se velmi styděl,
Pravou ruku zaťal v pěst,
„Já však ale také viděl,
V krabičce i kusů šest.“

Syn se vážně studem svíjí,
Tátu zase přešel smích.
„Šest gum zase využijí
Studenti škol vysokých.

Dvě si vezmou hnedka v pátek
Dvě další zas v sobotu
Dvě v neděli nebo svátek.
Jsou jak stáda robotů.“

Pepíček však ještě musí
Optat se na jednu věc
„Co ta se dvanácti kusy?
To je velký počet přec!“

Táta smutně sklopil hlavu
Na syna se nedívá
Není přec jen jedním z davu,
Který tohle zažívá

"Řeknu ti to, dítě zlaté,
Čti ta slova – „říjen, leden…“
Prezervativ pro ženaté
Každý měsíc jenom jeden."