Cesty
****
» téma: Vlak » Básně / Život |
První vzpomínka
Na nástupišti stála otázka
co bude dál
srdce krvácelo a mozek vykřikl
nic
pak jsem nasedla do vlaku a odjela
Druhá vzpomínka
Cesta vlakem bývala paráda
klidně jsem si v kupé lehla na záda
vedle parta kamarádů s kytarou
vítal nás svobodný víkend
a slunce nad hlavou
Jízda vlakem bývala cesta do pohádky.Za okny příroda,lesy,skály,potoky a vláček mě po klikatících se kolejích vezl vezl pryč od poviností.Vedle v kupátku pár trempíku s kytarou a já se přistihla jak si s nimi broukám Rosu na kolejích.V současnosti je ale jízda vlakem tak trochu stres.Už na nádraží to začíná tím, že přesně nevím který lístek kde platí.V každém kraji je to totiž jinak.Tak například ve zlínském kraji mi neumí ve vlaku dát lístek na psa,protože se tam za psíka neplatí.Tak ho nemají v programu a strojek lístek nenatiskne.V kraji olomouckém už potřebuji psí lístek, takže nekoukám z okna,ale hlídám stanice.V Hulíně kde kraj zlínský střídá ten olomoucký musím poprosit průvodčího o lístek a vysvětlit mu proč ho nemám. Prostě ty koleje po kterých jezdili naši republikou cikcak vlaky jsou teď rozděleny na jakési zóny.Odkud a kam která zóna vede netuším,někdy to netuší ani průvodčí. Informační plánek zón je nalepený ve vlaku až nahoře pod stropem pokud tam vůbec je a já sebou nevozím žebřík. Je tak vysoko,že ho nepřečtu ani když si vyleštím brýle. Někdy začíná stres už nákupem jízdenky v automatu který se mě zeptá jestli chci slevu A nebo B a já nevím pod které písmeno se mám jako důchodce zařadit. Nikde totiž nenajdu co je A a co je B. Je to pes, kolo,mimozemšťan a nebo já? Beru si na pomoc chytrou inteligenci ale ani ta mi to nepoví. Než tu záhadu vyluštím tak jsem ve stresu,že mi ten vlak ujede. Pokud mám štěstí nastoupím. pokud mám štěstí ještě větší tak i s platnou jízdenkou.Ve vlaku se vyskytují spolucestující a ty někdy umí poradit jak cestovat. Dobrou radu, jsem dostala od jedné 85 leté paní. Prozradila mi, že když máte průkazku ZTP a koupíte si lístek v čekárně budete platit 84 Kč a pokud si ho koupíte ve vlaku a řeknete že chcete jeden lístek pro zlínský kraj a jeden lístek pro olomoucký kraj tak vás cesta do Olomouce nebude stát nic. A ještě mi ukázala 500 let starý strom který roste u trati a pověděla jeho příběh ale to až zas někdy jindy, třeba se vzpomínkou jak se ve vlaku dala otevřít okénka a vlakem voněly akáty.
Cesta vlakem je a vždycky byla dobrodružství.
Na nástupišti stála otázka
co bude dál
srdce krvácelo a mozek vykřikl
nic
pak jsem nasedla do vlaku a odjela
Druhá vzpomínka
Cesta vlakem bývala paráda
klidně jsem si v kupé lehla na záda
vedle parta kamarádů s kytarou
vítal nás svobodný víkend
a slunce nad hlavou
Jízda vlakem bývala cesta do pohádky.Za okny příroda,lesy,skály,potoky a vláček mě po klikatících se kolejích vezl vezl pryč od poviností.Vedle v kupátku pár trempíku s kytarou a já se přistihla jak si s nimi broukám Rosu na kolejích.V současnosti je ale jízda vlakem tak trochu stres.Už na nádraží to začíná tím, že přesně nevím který lístek kde platí.V každém kraji je to totiž jinak.Tak například ve zlínském kraji mi neumí ve vlaku dát lístek na psa,protože se tam za psíka neplatí.Tak ho nemají v programu a strojek lístek nenatiskne.V kraji olomouckém už potřebuji psí lístek, takže nekoukám z okna,ale hlídám stanice.V Hulíně kde kraj zlínský střídá ten olomoucký musím poprosit průvodčího o lístek a vysvětlit mu proč ho nemám. Prostě ty koleje po kterých jezdili naši republikou cikcak vlaky jsou teď rozděleny na jakési zóny.Odkud a kam která zóna vede netuším,někdy to netuší ani průvodčí. Informační plánek zón je nalepený ve vlaku až nahoře pod stropem pokud tam vůbec je a já sebou nevozím žebřík. Je tak vysoko,že ho nepřečtu ani když si vyleštím brýle. Někdy začíná stres už nákupem jízdenky v automatu který se mě zeptá jestli chci slevu A nebo B a já nevím pod které písmeno se mám jako důchodce zařadit. Nikde totiž nenajdu co je A a co je B. Je to pes, kolo,mimozemšťan a nebo já? Beru si na pomoc chytrou inteligenci ale ani ta mi to nepoví. Než tu záhadu vyluštím tak jsem ve stresu,že mi ten vlak ujede. Pokud mám štěstí nastoupím. pokud mám štěstí ještě větší tak i s platnou jízdenkou.Ve vlaku se vyskytují spolucestující a ty někdy umí poradit jak cestovat. Dobrou radu, jsem dostala od jedné 85 leté paní. Prozradila mi, že když máte průkazku ZTP a koupíte si lístek v čekárně budete platit 84 Kč a pokud si ho koupíte ve vlaku a řeknete že chcete jeden lístek pro zlínský kraj a jeden lístek pro olomoucký kraj tak vás cesta do Olomouce nebude stát nic. A ještě mi ukázala 500 let starý strom který roste u trati a pověděla jeho příběh ale to až zas někdy jindy, třeba se vzpomínkou jak se ve vlaku dala otevřít okénka a vlakem voněly akáty.
Cesta vlakem je a vždycky byla dobrodružství.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.