Nezabil jsem se

Za všechno může Tvá báseň,
dopadla na kyprou zem
a dostala mě na dřeň.

Uvnitř to sípe
a vzduch se sotva hledá.
Život je tíha i věda.
Ráj občas nemá.

Motala se mi hlava.
Zkusil jsem to vícekrát.
Bolest nemá rým.

Akt zoufalství i pocit viny,
že jsem prostě jiný.

Klepeš mi na rameno.
Přežití má Tvé jméno.
Má zlatá Máří Magdaleno.

Úpěl jsem jako malé dítě,
co v žáru nenávidí se i miluje se.

Lektvar bolesti teď cítím zpátky,
ale Ty jsi život a není vratký.
Máš báseň a chceš zítřky.

Píšeš o mě nejen v pátky.
Která kapitola teď o mě je?
Ach, spisovatelko, moje.