Monzun

Šepotem kapek nad okapy
sváděj mě mírně, tajemně,
nálezem, jenž má roucho ztráty,
pojďme se máčet vzájemně.

Něžná hra na déšť o půlnoci,
slzy, krev, pot, či vodní proud,
ověřme, zda je ve tvé moci
svázat mne pevně do svých pout.

Jak straka čechrám si svá pírka,
kdopak dnes komu vezme klid?
V přívalech dešťů je to chvilka,
polibky smíš ne okouzlit.

Rozvahu nechme před postelí,
na opar rána máme čas,
spoustu, než rosou zbolavělí,
sečtem, co vzal proud vodních mas.