Kapání (na karbid)

I ty svatá prostoto…

Sluníčko za mraky
taktně si skočí…
Je to všechno Boží plán.
A Pánbů…
už je starý pán.
A tak má občas ty problémy s močí…

& & &


Kape-li na Li

Na lukách, v lesích vládne klid
a jezírka vláhy pijí –
jen městům kape na karbid
(a lidem)
(autům)
(mobilům)

snům

lithiových baterií.

& & &


Po slunce žehu

Pročpak v dešti pláč zní plání?
Pláče v dík za požehnání.

& & &


V dešti běžně

Řve dešťovka na dešťovku:
„Za kolik máš, Julčo, stovku?“
„Za sto pět!“ zpět Julča vřeští.

:) Pět procent je úrok v dešti.

& & &


Pán v dlouhém plášti

Stál tam v parku,
v kapkách deště,
toužebně zněl:
„Ještě! Ještě!!!“
–
Pročpak, ženy, hned ta zášť?
Zkoušet chtěl jen pršiplášť…

& & &


A cappella

Bez větru a bouře,
bez klokotu v rouře,
co pak déšť sám dělá?
-
Zpívá.
A kape: „La“.

& & &


Micí

Často stavěl blízko Micí
u silnice na Kaplici.
Vždy pak s Micí bylo milo.
Jenže… Ji jen nebe mylo!

Dnes… nedělá zastávku.
Mají s nebem kapavku.

& & &


Prší

A každý skaut za strání
má v polévce
dost kapání :)

& & &


Kapitola s kapesníkem

Poděkoval okap kapkám
odvázaným hykem-smykem,
že mu kapku píchly, holky,
s našťouchaným kapesníkem.

„A mne nikdo neujme se?“
Kapesník se ždímal šitý.
A tak ho vzaly ke kanálu:
Ten má prý dost kapa-city.

& & &


Noc na Hané

Kurňa, okape!
Už nekapé!