Bubenické tango

Příboj života nás zahnal do tmavého kouta,
vdovství nás pohltilo jako propast bezedná.
Bolest nás řetězy pevně a krutě spoutá,
pokud se sami neodrazíme ode dna.

Bylo vekým štěstím, že jsme se našli,
mohli si podzim života ještě vychutnat.
Jeli jsme k moři i na dobré vínko zašli,
bubenické tango jsi mi nechal sólo hrát.

Tvé vlasy i ruce voněly čerstvou mátou
a kouzlo tance vztahy mile promění.
Tvé horké rty byly ještě cítit cigaretou,
byls pro mmě kouzelníkem proměny.

Nemoc bere život,radost i lásky světu,
odešel jsi a samotnou nechal mě tu.