Když propast vhlédne do tebe

Kde pak sebereš
touhu na život
která se dere
přes vše truchlivo ?

možná v předtuše
osudů příštích
z té lidské duše
síla pak prýští

za přízně andělů
povstaneš z nicoty
vyléčen z údělu
dočasné slepoty

rozsvítíš v temnotě
pochodně snů
oblečen v nahotě
všech dalších dnů

překonáš propasti
v loužích a blátě
bez špetky marnosti
dál žitím šlapeš

osudem veden
stovkami rozcestí
štěstím opředen
z těch nitek bolesti

nezlomen kráčíš
svým vlastním bytím
za hory Dračí
kde slunce svítí