Doma

Do očí ti napadala tma
jako kousky nebe těsně před setměním
Tvé polibky chutnají po mandlích
a po všem, co neznám,
ale toužím okusit
Když se mě dotýkáš,
vzdouvá se ve mně neklidné moře
a ohlazuje kameny mé bolesti
a toho, co jsem myslela,
že už ve mně umřelo,
jsem zase plná až po okraj
A když mě obejmeš,
je to jako bych
doplula do přístavu
Jako chleba a sůl
v teple u kamen
Jako studené ruce
na horkém hrnku s čajem
V tvém náručí
jsem konečně zase doma