Bříza

Rosteš si v přírodě,
žiješ jen o vodě…
…jaká to skromnost, je Tvá.

Dáváš úkryt ptákům,
jsi na odiv zrakům…
… kdo jen Tě tak dlouho zná?

Krví Tvojí je jen míza,
jsi paní, stoletá bříza…
… klaním se Tvé kráse, ty víš.

Znáš moje tajemství,
snad už od dětství…
… vím, že nikdy je nepovíš.

Z jara se probouzíš
a naději nabízíš…
… vždycky nového něco začíná.

V létě mi dáváš stín,
s deštěm léčíš splín…
… ráno poslední hvězda zhasíná.

Podzim Ti listy maluje,
a srdce moje žaluje…
… naposledy má všechna slova.

Zima Tě přikryje, spíš,
až na jaře se probudíš…
… spolu, já věřím, že sejdeme se

znova.