Lípa

Já, královna stromů
naší země,
míza a život
proudí ve mě,
jsem kvetoucí oázou,
přístavem včel,
jsem úkrytem milenců,
jimž rozum uletěl.
Větve své k obloze
vztahuji teď Pane,
život svůj vkládám Ti do rukou,
co stát se má,
tak ať se stane ...

***

Dnes ráno časně z milosti
podťali jste mne v rychlosti,
sekyry v rukou - mocné zbraně,
já život svůj dala odhodlaně,
splňte své líbezné poslání,
v odevzdání se nebráním ...

***

Já vzdala se květů svých
medových, lipových,
pro Tebe řezbáři,
uchop mne do dlaní
mužných svých, smyslných,
v těle mém
pro Tebe
struny zní lipové,
oči mi rozzáři
něžným svým nástrojem ...

Tělo mé tvaruješ,
hněteš a hobluješ,
do duše medové
dlaní svou vstupuješ,
dlaní, co nezebe.
V hodinách mlčení
z dlaní Tvých uměním,
zázrakem zrození
v pannu se proměním
pro Tebe ...