Podzimní romance

Tmavý obrys stojí v dáli;
strom, co dnes už nepoznal.
Zvláštní věc, čas, hlavu čistí
Vzpomínka jak padlé listí.
Chladné kapky do rtů pálí;
podzim s listy si zas hrál.

Pomalu,
krok do kaluže -
kalná voda na písku.
Vzpomněl si snad na tu chvíli?
Ač ne sami, spolu byli...
Řasy v barvě černé tuše,
znak míru na řetízku.

Ticho, v dáli drozd si zpívá,
neví, že má dávno spát.
Kreslí na filmovou pásku
její, teď už mrtvou lásku.
Za to, aby byla živá
dala by ti celý plat.

V pokoji a klidu kráčí
Mistr všech tvých tajných snů.
Tenkrát tvrdá realita;
za Buchlovem už se svítá.
Dneska říci snad jen stačí
že je konec jeho dnů.

Chvíli
na platanu stanou
Oči v barvě čokolády,
co se rády mění v psí.
Nota s notou tančí polku,
tlačí pryč tu zvláštní holku.
Tu minulost zamotanou
dávno z hlavy smazal jsi.

Levý koutek úst se zvedá,
snad se trochu pousmál.
Ten, kdo na tváři má masku
a s klidem jde na procházku.
Krajinou, co spíš je hnědá,
prochází se tvůj Psí král.

Tmavý obrys stojí v dáli;
strom, co dnes tam roste dál.
Čas si jen svým tempem plyne.
Krok, co noha nohu mine…
Chladné kapky do rtů pálí;
podzim s listy si zas hrál….