Do neznámých hlubin

Venku vál divoký vítr touhy
poryvy burácely do oken
deštivý podvečer větrné hůrky
nostalgické ticho
zapálila jsem červenou svíčku
sirkou vzpoury
pozorovala mihotavý plamínek
sedíc v křesle
relativní
zastřené spokojenosti
lehce osamělá
pustina zvaná nežití
nebo bezláska?
do ticha hrálo rádio
naladěna stanice
Absurdní Realita
nezajímavá muzika
vnímám okrajově
ponořena do vzpomínek
toulajíc se pomíjivostí očekávání
dobrodružstvím nepoznaného
zázraky se prý dějí
barevné myšlenky
skákaly k zbláznění
podobny lučním kobylkám
obluzené vínem
osobní revoluce
sen,změna a svoboda přišly znenadání
sláva Julesi..
kapitáne Nemo
Nautilus přistál v pravý čas
objevuji
modravé
tajemné
neznámé
hlubiny mé duše
poznání
příčin a následků
sny , touhy
těla i duše
díky
našla jsem, co hledám
sebe...