A pořád se najde chvilka kdy mi zachybíš, hlavně když mi tečou slzy a ty tu nejsi aby jsi mě uklidnila. Čas rány ale hojí, většinou.

Jedna psaná v období kdy jsem se snažila zapomenout na své dětství.Tohle nejspíš člověku zůstane na celý život.Pomáhá se vypisovat a věřím že pokud někdo má něco podobného za sebou,najde sílu jít dál a cestu k sebelásce a už si nenechat od někoho ubližovat.

Doba,kdy jsem ztratila nejlepší kamarádku.Dlouho to bolelo,teď už zůstala jen prázdnota. Ztráta blízkých bolí ale po čase se každý naučí jít dál.

Procházela jsem si šikanou na několika školách a vrátilo se to i na střední,někdy do mě rýpaji i teď ale není to tak hrozné jako kdysi. Následky to na duši zanechalo,ale snažím se jít dál

Vzpomínky na mé dětství,z minulosti se pomalu dostávám skrze psaní. Vím že moje básně jsou moc depresivní.

Báseň z doby kdy jsem nevěděla kudy kam a bála se lidí a cítila se osaměle.

Kramsach 2022